Photos

11. května 2013 v 13:35 |  Fotím
 

Titulek článku nesmí být prázdný

11. května 2013 v 13:29 |  Moje kecy

docela fajnová písnička, doporučila mi ji kámoška
Jako hoodně dloho sem tady nebyla :D To sem si ještě řikala že sem prostě musím něco napsat, ale pořád jsem to odkládala, ža dneska konečně!
Žiju si pořád stejně, i když teď možná trochu hůř.
Za 2 týdny jedeme ze školou na EKO kurz, což bude zajímé, počítám stím že se vrátíme jako greenpeace aktivisti :D
Ještě předtim ale potřebuju jet nakupovat, snad to vyjde :D
V pondělí jsem jela na vyhlášení fotografické soutěže, kam sem se přihlásila, nakonec jsem skončila 4. nebo 5. ve svojí kategorii(přesné pořadí nebylo určeno), takže jsem sice nic nevyhrála, ale moje fotka je vystavená v Praze na Staroměstské radnici a bude v červnovém FotoVideu. Výstavu jsem bohužel shlédnout nestihla, takže tam budu ještě muset do 26. stihnout zajet.
Asi všechno, tady je ta soutěží fotka ↓

Dreamy wishlist

5. dubna 2013 v 17:39 |  Moje kecy
Omlovám se za neaktivitu, nějak se mi sem nic nechtělo psát :D Teď jenom narychlo přidávám obrázky takovýho vysněnýho oblečení z jedné super stránky. Cenově jsou pro mě ale většinou nedostupné :D
více c.č↓
 


It won't be the same

30. ledna 2013 v 19:01 |  Moje kecy
Achjo, škola na p***. Psali jsme z matiky, hodně zajímavé. Zejtra je sice vysvědčení, ale máme stejně 7 hodin a normálně se učíme. Gympl zasranej. Teď se ukazuje a já konečně začínám chápat, jak to bude za rok blbý. Kámoška se dostala na soukromou konzervatoř v Praze. Bude tam i bydlet. No, měla jsem s ní sedět, chodit s ní do školy a ze školy a přežívat tenhle šílenej ústav..jenže ona si začala konečně plnit svůj sen..a já si řikám, nejsem blbá? Sakra co kdybych se měla líp, kdybych byla někde, kde mě to baví a prostě dělat to, co mě naplňuje. ..jo, závidim jí. Prostě, už si tam budu najednou v tý třídě připadat ještě víc sama než teď.
Kromě toho, i ostatní odejdou jinam, budou někam dojíždět, a najdou si nový přátele a na ty starý zapomenou. Takže budu úplně "forever alone"..a to mě docela děsí. Už to nebude jako dřív, asi už nikdy a bude to jenom horší.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pro dnešek jsem si vybrala tuhle knížku s povídkama. Je jich tam asi..9? Nevím, leží mi na stole, ale sem líná se tam podívat. Nejvíce mě zaujala povídka N. Ten děj se těžko vysvětluje, je to o jednom muži, který chodí k psychiatrovi, kde se mu vyzpovídá. Trpí psychickou poruchou že musí všechno počítat, rovnat do kruhů a diagonál a musí si na věci sahat, aby se ujistil, že jsou skutečné. Vždy musí napočítat sudý počet, neboť lichá čísla jsou podle něho špatná, věci na stolku musí být přesně umístěné a když vypne troubu, musí si ještě třikrát sahnout na vypínač a ujistit se. Tohle všechno začalo když poprvé vstoupill na Ackermanovo pole. Na tom poli je něco špatně. A je tam sedm velkých kamenů (něco jako Stonehenge), jenže, když se na ně podívá skrz hledáček fotoaparátu, je jich tam osm. Co je vlastně realita?
A tím to ani zdaleka nekončí, ale víc prozrazovat nebudu. Ještě ukázka↓↓↓
Minul jsem malu ceduli přibitou na strom. ACKERMANOVO POLE, ZÁKAZ VSTUPU, stálo na ní. Pak se stromy rozestoupily, nejdřív nalevo, pak napravo, a byl jsem tam. Vzalo mi to dech. Sotva si vzpomínám, jak jsem zhasl motor a vystoupil, ani se nepamatuju, že jsem popadl foťák, ale musel jsem to udělat, protože jsem ho měl v ruce, když jsem se dostal na okraj pole, a popruh a pouzdro na objektivy mě tloukly do nohy. Zasáhlo mě to tam do srdce i duše, můj obyčejný život nadobro skončil.
Realita je mystérium, doktore Bonsainte, a všední tkanivo všeho kolem nás je látka, kterou přes ni přetahujeme, abychom zamaskovali její jas i temnotu. Myslím, že tváře mrtvých zakrýváme ze stejného důvodu. Vidíme tváře mrtvých jako jakousi bránu. Před námi je zavřená..ale víme, že pořád zavřená nebude. Jednoho dne se před každým z nás rozletí dokořán a každý z nás jí projde.
Ale jsou místa, kde se ta látka prodře a realita zřídne. Tvář pod ní prosvítá...ale není to tvář mrtvoly. Skoro by to tak bylo lepší. K takovým místům patří i Ackermano pole a není sakra divu, že majitel tam přibil ceduli ZÁKAZ VSTUPU.

Imagine dragons

18. ledna 2013 v 16:56 |  Moje kecy

Zaprvé sem dávám tuhle písničku, slyšela sem ji na Óčku a tak jsem si ji stáhla a absolutně se do ní zamilovala. A ještě ten klip! Ten je prostě bomba!
Jsem faakt hodně ráda že je víkend :D Ale v pondělí píšeme pololetku z matiky, takže si ho asi úplně neužiju podle mejch představ.. Jako obvykle..:D Ale snad půjdu s kámoškou fotit, i když teda zrovna teď to tady nevypadá moc vábně :D Já upe nesnášim, když je ten sníh takovej polo-něco roztátej nebo když to jsou jenom takový zbytky. To ať radši neni žádnej.
Nyní si dovoluji přidat moje dvě košile. Konečně sem se něčeho takovýho dočkala a dokonce dvou! Docela sem nemohla z učitelky jak si to porhlížela a prej kde sem to sehnala :D
↓↓ (nee to nejsou obrázky z we♥it, to sou moje fotky :D)
Pokud mi zbyde nějaký čas, asi udělám recenzi na nějakou knihu od Kinga. Uvidíme. Taky přidávm nový fotky na blogspot tak se nepomeňte kouknout. Odkaz je v menu.

Monday 14th

14. ledna 2013 v 16:53 |  Aktuálně
→Pondělí jsem přežila :) Dokonce sem byla poslední 9. hodinu zkoušená z fyziky a mám za jedna :D Jako to je prostě..:D vtipný. Je to spíš o štěstí, jaká otázka na vás padne.
→Včera jsem byla s R. nakupovat, koupila jsem si bílou košili s límečkem s cvočkama ♥ a legíny. Na mě docela úspěch. Ještě se mi tam hodně líbil béžovej svetr s křížem, ale neměla jsem už peníze, navíc jsem ještě půjčovala kámošce na šaty do tanečních.
→Dneska mi přišly cvočky :D Samozřejmě. Kdybych si tu košili nekoupila tak by nepřišly. Zákon schválnosti.
→ Nasněžilo. Sice ne nějak moc, ale na naší nížinu to ujde. Chtěla bych jít fotit, ale ze školu přijdu a už je blbý světlo..takže doufám, že to vydrží třeba na pátek.

Další mnou přečtená knížka je Silmarillion od Tolkiena. Je to vpodstatě o vzniku Ea, pádu Gondolinu, zánik Númenoru,..shrnuto je to historie Středozemě a zemí na západ a sever od ní. Je to rozdělené na kapitoly Ainulindalë - to je stvoření světa, pak Valaquenta - o bozích (Valar) dalo by se říct :D, dále Quenta Silmarillion, nejrozsáhlejší kapitola, o historii silmarilů, válka s Morgothem → v podstatě celá historie..(hlavně elfové). Další kapitolou je Akallabêth, o Númenoru, druhém Věku. Poslední kapitolou je O prstenech moci a Třetím věku - zajímavý dodatek a shrnutí k Pánu prstenů.
Vzhledem k tomu, že miluju Pána prstenů to pro mě bylo hodně zajímavý a dobrý, i když tam bylo hrozně moc jmen, takže část knihy tvoří i rejtřík s popisky :D
Pro fanoušky Pána Prstenů nutnost.

→P.S. Teď jsem si vzpoměla že jsem sem chtěla dát odkaz na uhle stránku → http://www.thisiscolossal.com/
Hrozně ráda tam chodím, je to o umění, originálních nápadech nebo něčem umělecky neobvyklém. Jsou tam k vidění úžasné věci a určitě ti, co je umění zajímá, by se sem na tuhle stránku měli podívat, stojí to za to :))

Run away

12. ledna 2013 v 12:55 |  Aktuálně
Víkend, super, zejtra snad pojedu do Kolína, potřebuju si koupit UV filtr na foťák, nějakou čistící a sadu a něco na sebe nebo se zbláznim :D
Momentálně je moje nálada na bodě zklamanosti. Jo, fakt žejo. A taky snad na "jako bych to nečekala". to ste fakt všichni tak naivní? :D
No, napadlo mě, no už je to trochu dýl, ale teď se našel čas a nálada, že bych mohla psát "recenze" na knihy co jsem přečetla, je jich docela dost prostě, by to třeba někoho mohlo zajímat, že i v dnešním světě, kde hrají první roli roli filmy, není od věci občas si něco přečíst.)

No, první knížka, kterou jsem vybrala se jmenuje Cthulhu 2000. Je to kniha povídek, je jich tam asi 18. Každá povídka je od jiného autora, ale přeci jen mají něco společného. Všechny povídky jsou inspirovány dílem H.P.Lovecrafta, hororového spisovatele, kterého by měl každý fanoušek hororové literatury znát, neboť má na její historii určitě zásluhu. I proto se kniha jmenuje "Cthulhu", je to jméno jakéhosi fantaskního boha z Lovecraftovy literatury a nepochybně je i jeho symbolem. Teď ale k samotným povídkám. Nejvíce se mi asi líbila povídka Pustiny. Napadlo vás někdy, že v lesích New Jersey v Americe se skrývá něco, co nikdy neměly vidět oči člověka, co mělo zůstat skryto a zapomenuto? A kam míři podivná světla na obloze? Více není třeba dodávat, přišli byste o napětí.
Další povídkou, která mě zaujala byla povídka s názvem Poslední slavnost s harlekýnem. Báli jste se někdy klaunů? Možná byste měli..
Za zmínku ještě stojí Stín na prahu - povídka o tom, jak velkou roli hraje u člověka fantazie, a že nemusí všechno vypadat tak, jak se na první pohled zdá.
No, abych to shrnula - kniha se mi více méně líbila,já mám ráda takovouhle literaturu, ale byly tu i povídky co mě vyloženě uvedly do rozpaků, no řekněme, že tato kniha je hodně, hodně psycho, v tom smyslu, že to chce určitou odvahu a otrlost aby se tato kniha pochopila správně. Rozhodně to není kniha pro každého. Asi, než se do ní pustíte, zjistěte si něco o Lovecraftovi a o jeho dílu. A pokud nejste zarytý fanoušek fantasy a hororu, pustťe se do této knihy jen na vlastní nebezpečí. :)

Be yours

5. ledna 2013 v 14:00 |  Kreslím
Sice podle předlohy, ale možná právě proto to mohlo dopadnout i líp. :D No, nevadí, poohlédnu se ještě po něčem. Jediný, co si dávám za plus, je fakt, že jsem kreslila chlapa :D To se dlouho nestalo, naposledy to byl portrét nějakýho dědy na výtvarce :D To snad uvidíte na konci roku, až dostanu obrázky domů.

Mám pár fotek z dnešního rána, tak snad zítra se objeví u mě na blogspotu ( lenush-photography.blogspot.com )



Castle of glass

29. prosince 2012 v 12:09 |  Moje kecy

skvělá písnička, skvělá skupina, skvělej klip, doporučuju zhlídnout

→Doufám, že jste si všichni Vánoce užili a splnilo se vám také nějaké vánoční přání jako mě. Dneska máme 29. prosince, což mě přivádí do mírné deprese, protože už se zase blíží škola a s tím i zkoušení, učení, únava,..fuj
Na Silvestra bych snad mohla spát u R. Jako musíme zkouknout Misfits, včera jsem totiž zjitila, že čtvrtá série je už dáávno venku :D Demence. A 42 dní zbývá do nového dílu TWD. achjo
Čeká mě ještě nějaká práce do školy, v podobně projektů, referátů a učení na zkoušení. Už bych mohla začít :D haha
Přidávám dvě fotky, můj novej milouš, Canon 600d




*deleted*

20. prosince 2012 v 16:27 |  Moje kecy
Momentálně mi neni nějak nejlíp po fyzický i psychický stránce, ale co už. Pořád si opakuju, už jenom jeden den a bude na dva tejdny pokoj. Škola mě začala deptat, ne to učení, ale prostě no jak se to říká, " teprve až ve společnosti si uvědomíme jak moc jsme sami" Neřešit, radši. Usmívat se, všechno je fajn.

No, jinak byla jsem s kámoškama teda na tom Hobitovi a bylo to, bylo to prostě úžasný! Absolutně nádhernej obraz, efekty, hodně promakaný, bylo to super zase se vrátit na ty místa, který prostě známe z Pána Prstenů. Škoda že Hobit nemá tak propletenej a temnej příběh jako Pána prstenů, jak už bylo někde zmíněno, Hobit je taková epická pohádka. Nejlepší pohádka co znám. Byla s náma v kině i kámoška, co takovýhle filmy moc nemá ráda a co nikdy neviděla Pána Prstenů,a po shlédnutí filmu prohlásila, že to bylo super a že se možná koukne i na PP. To samý jeden kluk od nás, co nesnáší Pána prstenů i když ho nikdy neviděl, šel na Hobita a řekl, že se mu to fakt líbilo a že se taky možná koukne na PP. Takže dobrý no :D Je vidět, že to na ně udělalo velkej dojem. Není to ani tejden co jsem to viděla a už to chci vidět znova!

Už vymejšlim nějaaký vánoční výzdoby. A hlavně už mám nápad jak prostřít na štědrovečerní večeři. Nebude to přímo v barvách vánoc, bude to bílo-fialový ale dám tam nějaký fialový a stříbrný vánoční dekorace. Tak uvidíme ;D

Kam dál